Návrh novely zákona o vyvlastnění je možné sledovat na stránkách Senátu ČR pod tímto odkazem.
Znalecký posudek vyvlastňovaného
V případě, že vyvlastňovaný nebude souhlasit s výší náhrady stanovené znaleckým posudkem vyvlastnitele, může nechat vyhotovit vlastní znalecký posudek. Od účinnosti novely zákona o vyvlastnění však bude mít lhůtu k předložení takového znaleckého posudku toliko 30 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení. Tato lhůta se jeví skutečně přísná, neboť v dané lhůtě bude muset vyvlastňovaný nejenom znalce najít, nechat provést prohlídku místa samého (včetně zpřístupnění nemovitosti, pokud jí například pronajímá) a zhotovit znalecký posudek, nýbrž ho také takto vyhotovený předat vyvlastňovacímu úřadu. Především v období prázdnin či konce roku bude splnění těchto podmínek velmi složité.
Pokud vyvlastňovaný v uvedené lhůtě vlastní znalecký posudek nepoužije, bude se vycházet ze znaleckého posudku předloženého vyvlastnitelem k jeho původnímu návrhu na uzavření smlouvy, kterou měla být práva potřebná pro projekt vyvlastnitele dobrovolně získána. Takový posudek však bude nutně vycházet ze stavu vyvlastňované nemovitosti a její ceny v době nejméně 90 dnů přede dnem zahájení řízení. V případě, že se na nemovitosti mezitím došlo ke změně s dopadem na její cenu, je třeba na tuto skutečnost aktivně vyvlastňovací úřad upozornit, neboť ten má i přes výše uvedené povinnost vycházet při stanovení náhrady vždy podle z ceny nemovitosti ke dni podání žádosti o vyvlastnění.
Průběh vyvlastňovacího řízení
Po oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení by bylo pravděpodobně prozíravé, pokud by vyvlastňovací úřad vyčkal, zda vyvlastňovaný ve stanovené lhůtě předloží vlastní znalecký posudek. Nicméně, nelze na tuto praxi spoléhat. Vyvlastňovací úřad totiž musí provést do 60 dnů od odeslání (nikoliv doručení) oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení ústní jednání. Lze přitom stěží předpokládat, že vyvlastňovací úřad nařídí jednání na konec této lhůty s ohledem na různé překážky, které by mohly nastat a vést k nucenému odročení takového jednání.
Vyvlastňovaný musí být vyrozuměn o termínu ústního jednání nově pouze 15 dnů předem, ačkoliv dosud činila lhůta nejméně 30 dnů. Na ústním jednání přitom musí být uplatněny veškeré námitky a důkazy. Je vhodné ve stanovené lhůtě provést také nahlížení do správního spisu tak, aby měl vyvlastňovaný veškeré informace o účelu a podmínkách vyvlastnění. Do ústního jednání je pak třeba mít již vše připraveno. Zákonodárce nijak neřeší situaci, kdy by ústní jednání bylo nařízeno ještě před tím, než by uplynula lhůta pro předložení znaleckého posudku. Lze však předpokládat, že ustanovení o zvláštní lhůtě k předložení znaleckého posudku by mělo mít přednost.
Do 30 dnů od konání ústního jednání pak musí vyvlastňovací úřad rozhodnout, a to buď zamítnutím žádosti o vyvlastnění anebo rozhodnutím o vyvlastnění a o náhradě za vyvlastnění.
Doporučení
Lze tedy doporučit každému, u něhož hrozí vyvlastnění jeho práv k pozemku či stavbám, aby nevyčkával na zahájení vyvlastňovacího řízení a obstaral si případné důkazy i služby znalce s předstihem. Pokud si vyvlastňovaný není jistý, jakou strategii ve svém případě zaujmout a jak se na vyvlastňovací řízení připravit, lze doporučit věc projednat s advokátem.
Mohlo by vás také zajímat: