Nejvyšší soud v nedávno zveřejněném rozsudku dospěl k závěru, že sice smluvní pokutu lze sjednat toliko pro porušení povinnosti smluvní strany, avšak lze akceptovat i takové ujednání, které bude smluvní stranu sankcionovat za jednání jiné osoby. V takovém případě se však nebude jednat o smluvní pokutu, nýbrž o jiný smluvní institut.

Smluvní pokutou lze postihnout jen porušení povinnosti smluvní strany

Smluvní pokuta představuje způsob, jak zajistit či utvrdit splnění smluvené povinnosti některé ze smluvních stran takovým způsobem, že v případě porušení takové povinnosti, bude muset porušivši smluvní strana zaplatit druhé smluvní straně stanovené peněžité či nepeněžité plnění.

Je zjevné, že se tedy musí jednat o povinnost, která vyplývá přímo ze smlouvy a která tíží některou smluvní stranu. Nemůže se tedy jednat o sankci za porušení povinnosti zcela jiného subjektu.

Typově v případě řešeném Nejvyšším soudem se jednalo o sankci ve zprostředkovatelské smlouvě, kdy se zprostředkovatel měl zavázat ke smluvní pokutě za porušení povinnosti prodávajícího uzavřít s kupujícím smlouvu o převodu.

V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu by ujednání, které by sankcionovalo porušení povinnosti osobou odlišnou od strany dané smlouvy, nemohlo být považováno za smluvní pokutu.

Sankce za porušení povinnosti osobou odlišnou od smluvní strany

Uvedené závěry však nevylučují možnost smluvních stran dohodnout si mezi sebou takové ujednání, které vyvolá povinnost smluvní strany zaplatit určitou částku jiné smluvní straně v případě, že osoba odlišná od smluvních stran poruší nějakou svou povinnost. Takto dohodnuté ujednání nebude považováno za smluvní pokutu a bude na něj nahlíženo jako na nepojmenované ujednání, které však smluvní strany platně zavazuje k plnění.

Jelikož se nebude jednat o smluvní pokutu (bez ohledu na skutečnost, že bude takto ve smlouvě označena), nevztahují se na takové ujednání či sankci ustanovení § 2048 až § 2052 občanského zákoníku.

Zejména tedy v takovém případě nemůže soud takto stanovenou sankci moderovat, respektive snížit v případě, že bude stanovena v nepřiměřeně vysoké výši. Stejně tak takovým ujednáním na rozdíl od ujednání o smluvní pokutě, nebude druhá strana zbavena možnosti domáhat se náhrady škody způsobené porušením takové právní povinnosti jiné osoby.

Doporučení pro smluvní praxi

Lze doporučit i ve smluvní praxe odlišovat věcně i pojmově ustanovení o smluvní pokutě od ustanovení ukládajících prostou platební povinnost v případě, že nastane porušení povinnosti ze strany jiné osoby.

Praktické dopady uvedené může mít například v situaci, kdy si smluvní strany ujednají smluvní pokutu za účelem, aby tím nahradili potenciální nároky z náhrady škody způsobené porušením též právní povinnosti. V takovém případě lze z opatrnosti doporučit právo na náhradu škody výslovně ve smlouvě vyloučit.

Zpět