Až k Nejvyššímu soudu se dostal možná malicherný spor, v němž se dva společníci domáhali, aby jim zapisovatel valné hromady zaslal podepsaný zápis z valné hromady, přestože předtím obdrželi notářský zápis o průběhu též valné hromady.

Podrobnosti o případu lze nalézt v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4108/2018.

Význam zápisu z valné hromady

Účelem zápisu z valné hromady je zachycení průběhu valné hromady. Ze zápisu tak lze posoudit, zda jednání i přijímání usnesení na valné hromadě proběhlo v souladu se zákonem. Jedná se o významný důkazní prostředek pro případ sporu o tom, zda a jakým způsobem valná hromada rozhodovala.

Jedná se také o jeden ze základních důkazních prostředků v řízeních o vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na valné hromadě. Pokud není zápis proveden správně a znemožňuje společníkovi prokázat například splnění podmínek pro přijetí usnesení valné hromady, může dojít i k obrácení důkazního břemene v soudním sporu, přičemž by pak musela naopak společnost prokazovat, že se jednalo o usnesení přijaté v souladu se zákonem.

Zápis z valné hromady je pro společníky důležitý také pro uplatnění některých jejich práv. Může se jednat například o právo vystoupit ze společnosti po přijetí usnesení o uložení příplatkové povinnosti nebo o změně převažující povahy podnikání, pro které nehlasoval.

Zápis lze nahradit notářským zápisem o průběhu

Zákon obecně neukládá povinnost vyhotovovat o průběhu valné hromady notářský zápis. Společnost tak ale může dobrovolně učinit, ať už na základě společenské smlouvy nebo jen pro případ ad hoc.

Pokud dojde k vyhotovení notářského zápisu o průběhu valné hromady nejpozději do 15 dnů od konání valné hromady a ten je následně bezodkladně rozeslán společníkům, nemusí společnost vedle toho vyhotovovat vlastní zápis z valné hromady. Notářský zápis přitom nemusí být podepsán ani zapisovatelem ani předsedou valné hromady (popř. svolatelem).

Notářský zápis má ze zákona silnější důkazní pozici a poskytuje tedy společníkům lepší postavení v případě sporu o průběhu valné hromady. Jedná se totiž o veřejnou listinu.

Zapisovatel jedná v zastoupení společnosti

Přestože zákon o obchodních korporacích stanovuje povinnost rozeslat zápis z valné hromady přímo zapisovateli, Nejvyšší soud nyní rozhodl, že zapisovatel v takovém případě jedná jako zástupce společnosti ex lege.

Uvedené má pak dopady pro případná soudní řízení, ať už se jedná o řízení o uložení povinnosti zápis společníkům rozeslat, tak také pro řízení o případné náhradě škody, která společníkům mohla včasným nerozesláním zápisu vzniknout. V takovém případě totiž bude na místě tzv. společnická žaloba, kdy žalovanou osobou je samotná společnost.

Zpět